neděle 18. srpna 2013

Jak jsem hackla skříňky Faktum z Ikea

Možná si někdo vzpomene, jak kdysi vypadal můj vysněný den. Jednoho červencového víkendu se mi zhmotnil můj sen a já fakt mohla natírat, vrtat a bouchat, och! Vznikl tak můj neoblíbenější kousek nábytku z Ikea, i když z tohohle řetězce pochází 90% věcí v našem domečku - vše se chystalo ve vysokém stupni mého těhotenství nebo s miminkem v náručí, s představou batolete (nebo dvou, do budoucna) jako demoliční čety.
Nedařilo se mi pořád vybrat nějakou vhodnou skříňku na hračky pro Kryštofa, chtěla jsem něco dostatečně odolného, prostorného tak akorát (ne do stropu), aby to ladilo s Hemnes řadou v bílé barvě, roubenou stěnou a hlavně se tam vešlo Lego, vláčky, auta, jeřáby, bagry a všechny ty šroubováky a kladiva a pár plyšáků. A taky jsem chtěla zatím zachovat kultoch :)
Inspirací mi byl obrázek na pinterestu. Hladké lamino by bylo jako pěst na oko, do stolaře se mi investovat taky nechtělo, tak hurá na to :)
Kupodivu se mi povedlo se kompletně připravit, jediný zádrhel se nakonec ukázala doba schnutí nátěrů. Takže co jsem použila? Staré ohoblované desky mi poskytl můj drahý otec, který má někde snad cokoli si vzpomenu. Takže desky taky. Sice špinavé, ale k nim i brusku :) A ještě mi je nařezal na požadované délky, což mě časově zachránilo :) Při hlášení požadovaných rozměrů nezapomeňte na přesahy - k rozměrům skříňky, kterou chcete obouchat, přidejte i tloušťku obkladů, přes které má daná strana přesahovat, aby vše správně pasovalo.
Nezapomeňte si koupit i hřebíky, ja použila "bezhlavičkové" č. 36. Měly by zasahovat do 2/3 spodní vrstvy, nechte si případně poradit. O kladivu napíšu dál, zkontrolujte si, že ho doma máte ,)
Další věc byl výběr optimálního nátěru. Měla jsem jasnou představu lazury - chtěla jsem, aby kresba dřeva byla vidět. Vzhledem k tmavým kamnům a gauči v okolí jsem zůstala u klasické bílé, ale když jsem v Domu Barev viděla ty neuvěřitelné odstíny mentolových, tyrkysových, temně modrých nebo růžových, bylo to k uochání, Balakryl překvapil :) Štětec nezapomeňte, a třeba starou sklenici od okurek na vodu.
Měla jsem před sebou sobotu a v neděli kolem oběda jsem potřebovala už odjet od hotového. Málem jsem nedospala, pak ještě vyexpedovat muže a potomka k babičce, mávám, chystám stojan na broušení, vybaluju nařezané prkna, nasazuju rukavice a vrhám se na poprvé v životě na broušení s bruskou. Po dvou hodinách mě bolí pekelně záda a ruce, ale euforie roste :)) Já brousím! 
Nachystala jsem si ( a na rubové straně i popsala ) jak půjdou desky k sobě. A nastala chvíle pro natírání. Natírala jsem jednotlivé prkna z lícové strany a všech bočních a spodní část a okrajové jsem přetřela i kus po rubové hraně, protože v přední části skříňky bude obklad taky kousek přesahovat.
A pak to schlo. Vzhledem k tomu, že jsem v mezičase ještě dělala oběd, vyprala asi čtyři pračky atd, trošku se už připozdívalo :) Nastal čas pro sestavení samotných Ikea skříněk.  Použila jsem 50cm a 80cm široké a 92cm vysoké, s hloubkou 37cm. V děvět večer jsem začla hledat kladivo :))) Postupně jsem našla SEDM sekyr různých velikostí, a to si myslím, že má muž v autě ještě jednu. Kladivo ani jedno, WTF?! Naštěstí nejmenší sekyrka byla použitelná i na zatloukání, takže jsem se vrhla na boční strany. Prkna jsem přilepila klasickou páskou na malování - nezanechává stopy lepidla a drží relativně dobře, lepila jsem ji příčně přes prkna i podélně. Ideální by ale asi byly svorky. Doporučuju věnovat dostatek času kontrole, jak máte skříňky postavené a kterou stranou je budete spojovat, já si to několikrát zkontrolovala, znám se ,) Pak nastala horká chvilka a to provrtání přiléhajících stěn, aby se daly spojit přiloženým šroubkem. Akučko mlelo z posledního, ale naštěstí jsem našla vhodný vrták (díky, tati), takže doslova v potu tváře jsem ty dvě dírky udělala a už zbývaly jen dlouhé prkýnka na horní a spodní stěnu. Asi nemusím říkat, že nadšením jsem sotva usla :))
A vzbudila se už před sedmou .)) Rychlé kafe a kontrola stavu na denním světle. Zklamaně jsem prohlížela své včerejší natírání, nějak jsem zapomněla natřít ty zbývající dlouhé prkýnka podruhé, to by určitě chtělo, ehm.. takže honem natřít... a čekat až to uschne. Trochu jsem mezitím protřídila hračky.
Spojené skříňky jsem položila hlavou dolů a přiklepla prkna, pak celé otočit správně a velké finále a nejhezčí prkýnka - horní strana! No jasně, jedno prkno je pěkný luk.. ehm, tváříme se, že to tak má být, kdo by prahnul po dokonalosti, že ,)
Výdech, nádech, euforie na vrcholu .)) Ještě doladit "nožičky" -  v mém případě kvůli vyvážení na koberci, pod zadní část jsem přiklepla dva malé kousky dřeva, aby skříňka stála rovně a nepadala na zeď. Ideálně by se měla i ukotvit do zdi, ale to nechávám na muži.  
S láskou dovnitř skládám hračky a v hlavě už si plánuju, jakou další součástku pro kolejiště ještě můžu pořídit, aby se krásně vešla :))
A teď sladká odměna - fotka na instagram a mms našim, chlubílek tisíc :))

Kryštof je schopen (s velkou pomocí, přiznávám) si sem ty hračky uklidit, já se tetelím pokaždé, když o skříňku zavadím pohledem a plánuju si, jak na bok ještě vrtnu nějaké háčky nebo aspoň vlaječkovou girlandu. Nebo tak něco :)
  






A pro srovnání stav před (a taky další Ikea kousky - pohovka, lampička, koberec, podsedáky sešité do pelíšku, závěsy atd atd...)


Olívko, díky, že jsem se kvůli tobě dokopala to vše sepsat :) (pozdě, ale přece ,)

Splnil se vám během letošního léta nějaký sen? Třeba malý? A léto ještě nekončí...

úterý 14. května 2013

Honey!

Už se do nich vejdu :) Možná si je někdo bude pamatovat - konečně nadešel jejich čas. Co říkáte na trend retro běžeckých bot a elegantnějšího stylu? Já jsem samozřejmě pro, i když musím říct, že ne každá bota k ne každé sukni, občas mi to prostě drhne. Tohle teda rozhodně nepovažuju za elegantní styl, sukně je z bavlněného úpletu totálně volnočasová, takže pro mně ideální. I když, zrovna ten den jsem pracovala docela dost. Ale u nás se to takhle může :)

Tričko H&M, košile Topshop, sukně Lindex, taška CheapMonday, tenisky Nike Air Max 1 Honey


A ještě jedna firemní - vyfotit se a hurá na meeting :)

sobota 11. května 2013

Baby Jeremy

Jeremy Scott a jeho ikonické Wings v denimové baby verzi a hra na modela. Nebavilo ho to vůbec, takže... do přístě natrénuju víc vychytávek k zábavě, kamínky jsou totiž super a taky velký foťák na Kryštofa působí jako magnet a nutně potřebuje dělat CVAK, samozřejmě.






Kiki má tílko a tepláčky F&F, tenisky adidas Denim Wings I by Jeremy Scott a slamák z H&M.

Užijte si víkend, u nás strašně lije, ale pánové odfrčeli k babičce, kde je vždycky veselo a já za chvíli jedu na natáčení jistého dokumentu ,) 

úterý 7. května 2013

Den s tetou Mitnik

Někdy to vyjít muselo! Celý den s Rosou M. a Kubíkem!!! Ooo, my se máme! Sraz před Národní galerií v 10. Pro někoho, komu potomek usíná až po deváté večerní a ráno pak má trochu pomalejší rozjezdy docela vražedný čas. Ale endorfiny (a snídaně v tramvaji ,)) způsobily své a my stepovali před NG už v 9.40, nevěřím :)) I přes technické zádrhely v podobě mého vybitého mobilu a Rosina pro jistotu doma zapomenutého jsem se všichni čtyři šťastně shledali v dětském koutku, kde bych po pravdě klidně zůstala aspoň celé dopoledne. Kryštof u vytržení. Dřevěný domeček a v něm velké měkké válce k válení a hopsání po nich? Dětský stoleček s deskou s pravidelným rastrem dírek a kolíčky k zastrkávání? Špatně se to vysvětluje, ale spolu s přiloženými barevnými provazy mohl kdokoli (no, především děti, ale já neodolala samozřejmě :)) vytvářet další a další variace na téma Sýkorových Linií. Víc jsme toho po pravdě okoukat nestihli, protože ten hlavní bod dopoledního programu byla TA slavná výtvarná dílna. Téma byl červeno-červeno-červený obraz Piera Dorazia. Dresscode jsme zvolili v barvě obrazu, ale i tepláčky to zvládly bez úhony, protože variant, jakou výtvarnou metodu použít bylo mnohem víc než jen přelévání barviček. Třeba diapozitivy - do diarámečků potomek nasype kousíčky nastříhané barevné folie.. a veledílo promítne na stěnu. Wow. Ještě před tím jsme s Kryštofem stříhali do barevných papírů a lepili je v proužcích - abstrakci já ráda, Kryštof spíš ty nůžky, samozřejmě nejlépe ty největší, ehm, no teď už mám ten prst zahojený, nebojte ,)))


S batolaty se člověk nesmí moc nikde zakecat ani dlouho rozkoukávat, protože program je třeba střídat, a hlavně sledovat čas. Svačinka, oběd, plenka, pitíčko... Uf. Po kulturním naplnění se ozvaly žaludky, a já si na pražském wishlistu mohla odšktnout další bod, a to Kidó. V chobotnicovém stylu mezi odchytáváním kluků s autíčky mezi dveřmi, pod pultem, pod stolem a podobně jsme poobědvali, velké díky za trpělivost personálu  i ostatních zákazníků a pejska Aurorky, která na Kikiho pištění hauuhauuu reagovala pouze blahosklovným mrknutím oka. Kikimu byl předán dáreček v podobě nalepovacích omalovánek s BAGRY (aktuální hit) a já jsem taky nepřišla zkrátka ,) O Dárečkovací Rose udělám extra post, někdy, protože ta paní si může dát na vizitku funkci Ježísek!
Mezi obhlížením suterénních zasedačkových prostor, užásné retro předělovací stěny a tagů fatcapem jsem konečně stihla prohodit pár slov s Jakubem, jehož žena je "paní Kidó". Ostraváci united ,)


Kafe jsme si poprosily do nejkouzelnějších kelímků ssebou, přikurtovaly juniory do kočárků, a tradá na Letnou, chlapečci spát a matky konverzovat BEZ PŘERUŠOVÁNÍ! Srdce mi plesalo - jsem v Praze, dokonce v parku, okolo mně žádný sníh, naopak výhled na Vltavu, poznávám ulice za řekou.. A Rosička mi ještě doplnila znalosti pár pikantnostma z architektury, historie i budoárů, co víc si přát? :) 
Pomalu jsme se přesunuly na Letňanské výstaviště, kde jsme zamýšlely velmi výhodně nakoupit nějaké ty dětské propriety a zkontrolovat nejnovější trendy hraček na For Kids. No, bylo to trochu menší, průběh i tak divočejší, ale všichni přežili, Kryštof si vyzkoušel First Bike a další odrážedla, které odmítal pustit... (a narozeninové dilema stále nevyřešeno)... Ale největší zážitek z výstavy mi stejně způsobila rodinka, kterou jsme míjeli po cestě na metro - v držáku na pití byl lahváč, oba rodiče cigárko, holčička na "skejtu" a v hlubokém kočárku pidi mimino s flaškou v puse :)

Nemusím říkat, že jsem večer opět padla mrtvá vedle Kikiho a těšila se na pátek, kdy bylo na programu jen odpolední hřiště. Život ve velkoměstě prostě unaví ,)



čtvrtek 2. května 2013

Fashionized.net x Sime

Coming out :) Nika Chic mě požádala o rozhovor pro Fashionized.net,  tady ho máte!

pondělí 29. dubna 2013

Goodbye Ikonik ... 50% final sale

Ikonik se za dva dny zavře. Pokud se vám líbí nějaké krásné tenisky z Iko nabídky, honem nabíhejte do prodejny v Ostrovní ulici 25 (ano, metro Národní je zavřené, ale tramvaj stále jezdí :)) a využijte 50% slevu na vše. Akce platí pouze na prodejně, otevřeno je od 10 do 18 hodin, pouze do úterka 30.4.
A co třeba můžete pořídit a za kolik?

Mentolové Nike Blazer Mid PRM VNTG za 1195 Kč od velikosti eur 41.

Růžovoučké Nike Blazer Suede VTG za 1195 Kč.
Nooo jooo, i tyhle hadí Nike Dunk Sky Hi YOTS QS, teď za 2245 Kč, od eur 36,5 do eur 42!
Hmm, jarní Nike Air Max 90 Liberty 2013 , cena 1695 Kč, poslední eur 38!

Další Liberty jaro 2013 - Nike Blazer High Roll Lib v super mechové barvě za 1375 Kč, aha!

Mezi Japonkami oblíbené běžecké botky Nike Free Run+ 2 EXT, vhodné i do města za 1495 Kč

A nakonec pánské Nike Free Run 2 Woven , které bych hned brala, ale jsou jen ve velikostech od eur 42,5 nahoru, teď za 1745 Kč.

Vybrali byste si? 

sobota 27. dubna 2013

Pražáčci

Nevím, co si o mně pomyslíte, když se tady budu rozplývat nad tím, že jsem strávila osm dní v Praze a oficiálně to nazvala dovolenou. Ale je to tak. Téměř rok jsem tam nebyla... A když se naskytla možnost, tedy pan námořník na skoro dva týdny na moři, začla jsem spřádat plány, a ono to vyšlo!
Sime s Kryštofem v zoo, trendy bistrech, kavárnách, na trhu na Jiřáku, na hřištích v Riegráčích, na Parukářce... A taky v metru, v tramvajích, v podbabské pramici... A hlavně.. tolik "tet" (mých kamarádek) a tolik malých kámošů, jupííí! Odjížděli jsme ze skoro 70 cm sněhu na chalupě, po třech dnech v Praze už chodili jen v mikině a poslední den se potili i v tričku, wow! Takže dovolená :)

Den 1 jsme strávili s Markét, co vypadá na 17, a její Dorinkou (3,5) a Martenkem (10m). Moje absolutně nejoblíbenější rodinka v Praze (plus daddy F.). Plán byl jasný - ZOO. Hlavní bod programu, na který jsem se já strašně těšila, byli tučňáci :)) Specielně jsem Kikimu přibalila i Tůčka, aby mu mohl ty jeho živé kolegy ukázat. Kiki byl strašně překvapený, jak rychle plavou (a já teda taky) a opravdu nadšený. Troufnu si tvrdit, že Tůčkovi se to taky líbilo. Viděli jsme i mini slona a žirafku, oo jak roztomilé jsou ty mláďátka :)) Opice jsme už nestihli, ale aspoň máme motivaci pro další výlet.



Cestou do zoo Kiki pramici prospal a Dorka je ostřílená přívoznice, protože jím jezdí i k babičce, takže Kryštof užasle žasne a zkoumá a Dortka pózuje, jasnééé :)

A ještě jedna s Marťoušem, chlapci jsou od sebe o rok a 10 dní :) 


A příště konečně vaše (i moje) milovaná Rosa a Kubušák a MY, stay tuned :)